Fotografie a atlas hub - úvodní strana

slova začínající na písmeno A slova začínající na písmeno B slova začínající na písmeno C slova začínající na písmeno D slova začínající na písmeno E slova začínající na písmeno F slova začínající na písmeno G slova začínající na písmeno H slova začínající na písmeno CH slova začínající na písmeno K slova začínající na písmeno L slova začínající na písmeno M slova začínající na písmeno N slova začínající na písmeno O slova začínající na písmeno P slova začínající na písmeno R slova začínající na písmeno S slova začínající na písmeno T slova začínající na písmeno V slova začínající na písmeno X slova začínající na písmeno Z

A
acyanofilní
Nebarvící se v bavlníkové modři.
aethalium
Polštářovitá plodnička (sporokarp) hlenek.
alantoidní výtrusy
Výtrusy ve tvaru uzenky (prohnuté).
alveoly
Jamky na klobouku některých hub, zejména smržů.
amyloidní
Výtrusy, vřecka nebo houbová vlákna modrající účinkem roztoků jódu, např. Melzerova činidla.
anamorfní stádium
Anamorfní stádium houby je stádium, ve kterém se houba rozmnožuje nepohlavně. U některých hub je známe pouze anamorfní stádium, což ovšem neznamená, že teleomorfní (pohlavně se rozmnožující) stádium neexistuje. Jde o rozmnožování pomocnými rozmnožovacími orgány, jako konidiemi, sterilním myceliem, sklerocii a nebo jsou vytvořeny struktury k tvorbě takových výtrusů, většinou se jedná o nepohlavní, méně vhodně též tzv. konidiová nebo imperfektní, stadia převážně vřeckatých hub.
anastomozy
Nízké příčné žilky spojující lupeny nebo lišty některých stopkovýtrusných hub.
antabusový efekt
Některé druhy hnojníků mívají antabusový efekt, tj. efekt srovnatelný s účinky léku proti alkoholismu disulfiramu. Při konzumaci těchto hub v kombinaci s alkoholem se dostavuje červenání obličeje, šířící se dolů na trup a končetiny, bušení srdce, dušnost, zvracení, průjmy a strach z úmrtí. Tyto příznaky se nemusí objevovat v plné šíři a odpovídají zpravidla množství požité houby a vypitého alkoholu a jeho kvalitě. Obyčejně mizí do dvou hodin, úmrtí nejsou známa. Po novém napití alkoholu se stav může se slábnoucí intenzitou opakovat až do čtvrtého dne i bez nového požití houby. Otrava zpravidla nevyžaduje lékařské ošetření.
apikální aparát
Vrcholová otevírací struktura vřecka.
apothecium
Otevřená přisedlá nebo stopkatá plodnice vřeckovýtrusných hub. Nejčastěji má číšovitý nebo miskovitý tvar.
areoly
Okrouhlé světlé plošky zůstávající na povrchu pýchavek po opadání ostnů nebo bradavek.
askomycety
Viz vřeckovýtrusné houby.
autolýza
Vlastními enzymy způsobené roztékání.
nahoru
B
bazidie
Jednobuněčný nebo vícebuněčný ztloustlý konec hyfy, ve kterých dochází ke splynutí jader a meiozi a na kterých se na stopečkách (sterigmatech) tvoří a dozrávají výtrusy.
bazidiola
Neplodný kyjovitý útvar v hymeniu (na rozdíl od bazidie nemá sterigmata) čili stopečky nesoucí výtrusy.
bazidiomycety
Viz stopkovýtrusné houby.
biotop
Nejmenší přírodní prostor, ve kterém rostliny nebo živočichové nacházejí vhodné životní podmínky.
břichatkovité houby
Houby, jejichž plodnice mají většinou (alespoň v mládí) kulovitý tvar a na povrchu jsou opatřené obalem - okrovkou (peridium). Uvnitř plodnice se nachází teřich (gleba), v němž se vyvíjejí výtrusy.
nahoru
C
celkový obal (velum)
Viz také velum. Blanitý obal mladých plodnic některých hub, který se časem roztrhne a zůstane z něj pochva na bázi třeně anebo bradavky na klobouku.
cyanofilní
Barvící se v bavlníkové modři. Pokud tato reakce neproběhne, jsou výtrusy nebo hyfy acyanofilní.
cystidy
Neplodné útvary v hymeniu stopkovýtrusných hub. Jsou důležité při určování jednotlivých rodů a druhů hub. Podle umístění rozlišujeme pileocystidy na povrchu klobouku, cheilocystidy na ostří lupenů, pleurocystidy na plochách lupenů a kaulocystidy na povrchu třeně.
částečný obal (velum partiale)
Blanka nebo pavučinka, která v mládí spojuje okraj klobouku s třeněm. Když se roztrhne, vytvoří se z ní prsten na třeni nebo drobné zbytky na okraji klobouku.
číškovitý, číšovitý
Mající tvar číše čili baňatý (dutý, naspodu polokulovitý, nahoře otevřený).
nahoru
D
dextrinoidní
Barvící se jódem (Melzerovo činidlo) hnědě až červenohnědě.
dužnina
Pletivo houbových plodnic složené z hyf.
nahoru
E
endoperidie
Viz vnitřní okrovka.
epigeický
Rostoucí na povrchu půdy.
epilitický
Rostoucí na povrchu horniny.
etiketa (scheda)
Štítek na obálce s houbami uloženými v herbáži. Obsahuje jméno druhu, údaje o nalezišti, datu sběru, jméno sběratele a určovatele.
excipulum
Pletivo obsahující rouško výtrusné v apotheciu nebo tvořící stěnu perithécií u vřeckovýtrusných hub.
exoperidie
Viz vnější okrovka.
exsikát
Vysušené plodnice hub uložené v obálce opatřené etiketou.
nahoru
F
fruktifikace
Tvorba plodnic.
nahoru
G
gléba
Viz teřich.
gutace
Aneb slzení. Gutta = kapka. Jde o ronění tekutiny, ve které mohou být rozpuštěné minerální látky.
gyromytrin
Jed obsažený v ucháči obecném a pravděpodobně i dalších druzích ucháčů. Vařením se účinek jedu zmírňuje, přesto může dojít k otravě. Ta se projevuje po 6 - 12 hodinách únavou, bolestmi hlavy, závratěmi a nevolností a zvracením. Po jednom až dvou dnech dochází k poškození jater, objevuje se žloutenka, játra jsou zvětšená, citlivá a tuhá. Může dojít k selhání krevního oběhu a otoku mozku. V těžkých případech může nastat jaterní kóma a smrt. Léčba spočívá v podávání vysokých dávek vitaminu B6 (pyridoxinu).
nahoru
H
halucinogenní
Vyvolávající změny vnímání, myšlení, emocí a vědomí.
hostitel
Dřevina nebo jiná rostlina, ze které houba čerpá živiny. Viz také substrát. Hostitelem je např. buk, ale substrátem je jeho kmen či větev.
hyfy
Houbová vlákna, ze kterých se skládá podhoubí a plodnice hub.
hygrofánní
Nasákavý, pohlcující vlhkost, což se navenek projeví ztmavnutím povrchu.
hymenium (rouško výtrusné)
Výtrusorodá vrstva stopkovýtrusných hub složená z bazídií s výtrusy a z neplodných útvarů (bazidiol, cystid, větvených dendrofýz atd.).
hymenofor
Část plodnice pokrytá hymeniem, nosič hymenia. Má podobu lupenů, lišt, ostnů, bradaviček apod., u kornatcovitých hub bývá často hladký.
nahoru
CH
chlamydiospory
Nepohlavní výtrusy, které vznikají změnou části hyfy, mají druhotnou stěnu a obvykle bývají tlustostěnné.
nahoru
K
kaulocystidy
Viz cystidy.
klobouk
Horní část plodnic mnohých hub, která bývá různě sklenutá, plochá nebo prohloubená.
kolumnela
Viz sloupek.
komenzál
Organizmus žijící s jiným organizmem ve vzáemně výhodném vztahu.
konidie
Nepohlavně vytvořené výtrusy
koprin
Chemická látka, která se v lidském těle rozštěpením peptidové vazby rozkládá na 1-aminocyklopropanol, který inaktivuje enzym acetaldehyddehydrogenázu, odpovědný za druhý stupeň primární cesty odbourávání alkoholu. V těle se tak hromadí toxický acetaldehyd, který způsobuje vlastní otravu, viz antabusový efekt.
koprofilní
Žijící na exkrementech. Přísně koprofilní houby vyklíčí jen po projití trávicím traktem živočichů, např. Bagidiobolus ranarum (obojživelníků), Pilobolus crystalinus (roste na koňském trusu), dále některé tvrdohouby z čeledi Sordariaceae nebo terčoplodé houby, např. hovník. Fakultativně koprofilní houby jsou houby, které rostou i na rozkládajících se exkrementech, např. Mucor mucedo. Většinou nejsou specializovány na určitý druh exkrementu. Protože rozkládají přír. hnojiva, jsou význ. v zemědělství.
kornatcovité houby
Skupina stopkovýtrusných hub s rozlitými plodnicemi, obvykle rostoucích na dřevě a jiných organických substrátech.
korticioidní houby
Viz kornatcovité houby.
kortina
Viz částečný obal.
nahoru
L
latex
Viz mléko.
lišty, lištovitý hymenofor
Útvary podobné lupenům nebo nižším žebérkům pokryté hymeniem. Např. u lišek.
lupeny
Ploché útvary na spodní straně klobouku. Lupenitý hymenofor výrazně zvětšuje plochu výtrusorodé vrstvy.
nahoru
M
makromycety
Houby s plodnicí viditelnou pouhým okem (bez použití lupy).
makroskopické znaky
Vlastnosti hub pozorovatelné pouhým okem nebo lupou.
meióza
Je to buněčné dělení, během kterého dochází k produkci buněk se zredukovaným počtem chromozómů, což je základní proces umožňující pohlavní rozmnožování. Tyto buňky (gamety) mohou po určité době buďto splynout s další vhodnou gametou a vytvořit nového jedince složeného opět z dvojité sady chromozómů (viz spermie a vajíčko u savců), nebo mohou dělením vytvořit mnohobuněčný organismus (viz gametofyt u výtrusných rostlin, některých řas nebo u hub).
Melzerovo činidlo
Roztok jódu používaný při mikroskopování hub. Zvyšuje kontrastnost preparátu a využívá se i při určování hub, protože u některých druhů způsobuje zbarvení výtrusů nebo jiných struktur, viz amyloidní, dextrinoidní.
mikromycety
Viz mikroskopické houby.
mikroskopické houby (mikromycety)
Houby viditelné pouze pomocí mikroskopu.
mléko (latex)
Šťáva vytékající z mléčnic poraněných plodnic ryzců, výjimečně i z poraněného pletiva jiných hub.
myceliové provazce
Tlustější, dobře viditelná vlákna přivádějící výživu ze substrátu plodnic některých druhů hub. Někdy zároveň upevňují plodnici houby k substrátu.
mycelium
Viz podhoubí.
mykofloristika
Obor mykologie, který studuje a dokumentuje výskyt hub na určitém území.
mykologie
Věda o houbách.
mykorhiza
Oboustranně prospěšné soužití podhoubí hub a kořenů stromů, keřů nebo bylin.
mykorhizní houby
Houby žijící v oboustranně prospěšné symbióze s určitými dřevinami nebo bylinami.
nahoru
N
nosič
Třeňová část některých břichatkovitých hub, např. hadovek. (Při růstu protrhává okrovku mladého stadia - "vajíčko" - a vyzdvihuje kloboukatou část plodnice pokrytou výtrusorodou slizovitou vrstvou.)
nahoru
O
ojíněná pokožka
Pokožka pokrytá velmi tenkou voskovitou vrstvičkou, která se dá setřít jako pára ze skla.
okrovka
Viz vnitřní okrovka, vnější okrovka.
ostnitý hymenofor
Pokrývá nahloučené ostny. Např. u lošákovitých hub a pórnovitek.
otrubičnatý
Pokrytý tlustými vločkami nebo drobnými odstávajícími šupinkami.
nahoru
P
parafýzy
Sterilní konce hyf uložené v theciu mezi vřecky.
pýřitý
Pokrytý krátkými měkkými chloupky, dobře pozorovatelnými jen pod lupou.
parazitické houby
Houby vyživující se na úkor živých a položivých organizmů.
pavučinka (kortina)
Viz částečný obal.
peridioly
Čočkovité útvary vyplněné výtrusy. Tvoří se v plodnicích některých břichatkovitých hub, např. číšenek (Cyathus) a měcháčů (Pisolithus).
perithecium
Typ plodnice vřeckovýtrusných hub obvykle lahvovitého tvaru s uspořádanými vřecky. Často bývá ponořeno ve stromatu.
plachetka
Viz celkový obal.
plazmodium
Neoblaněná mnohojaderná hmota protoplazmy u hlenek.
plodnice
Nadtezmní nebo podzemní část houbového organizmu, ve které se tvoří výtrusy a složící tedy pouze k rozmnožování (podstatnou, obvykle neviditelnou vegetativní část houby tvoří podhoubí.
podhoubí
Vlastní tělo hub (vegetativní stélka). Skládá se z tenkých vláken (hyf) rozrostlých na substrátu nebo v substrátu
pochva
Přirostlý nebo volný zbytek plachetky na bázi třeně.
polorozlité plodnice
Plodnice zčásti rozprostřené po povrchu substrátu a jen na okraji tvořící odstávající hrany nebo skutečné škeblovité klobouky.
póry
Ústí rourek chorošovitých hub. Viz rourkatý hymenofor.
prsten
Prstencovitý zbytek částečné plachetky. Obvykle je umístěný nad středem třeně.
nahoru
R
rhizomorfy
Tlusté myceliové provazce.
rourkatý hymenofor
Tvoří jej nahloučené obvykle srostlé rourky uvnitř vystlané hymeniem.
rouško výtrusné
Viz hymenium (stopkovýtrusné houby) nebo thecium (vřeckovýtrusné houby).
rozlité (resupinátní) plodnice
Plodnice přitisklé celou plochou k substrátu (nanejvýš se ve stáří na okraji mírně odchlipují).
ruderalizované biotopy
Biotopy výrazně změněné nebo porušené lidskou činností.
ruderální stanoviště
Stanoviště výrazně ovlivněné činností člověka (např. rumiště, smetiště, dvory, obdělávané půdy).
nahoru
S
saproparazitické houby
Část svého životního cyklu žijí saprofyticky, část paraziticky. Případně začínají růst jako paraziti a později rostou jako saprofyty na organizmu, který zahubily.
saprotrofní houby
Houby beroucí si živné látky ze zbytků odumřelých rostlin nebo živočichů.
sbíhavé lupeny
Obloukovitě sbíhající na třeň. (Někdy jen krátce, ale např. u hlív sbíhají až na spodní polovinu třeně.
sety
Špičaté buňky s tlustou tmavou stěnou, viditelné pod lupou jako štětinky nebo chloupky na povrchu plodnic nebo v dužnině.
síťka
Nízká síťovitá ornamentika nad bází třeně mnoha druhů hřibovitých hub nebo alespoň na vrcholu třeně. (Je to vlastně sbíhající zbytek rourkatého hymenoforu.)
sférocysty
Kulovité buňky v pletivu kloboukatých hub.
sklerocium
Tvrdý útvar z houbových vláken různého tvaru a zbarvení pomáhající houbě přečkat delší nepříznivé období (sucho, zima). Bývá zanořen v substrátu, ze kterého houba vyrůstá.
sloupek (kolumnela)
Sterilní sloupek uvnitř plodnic některých hub (např. břichatkovitých).
sporangium
Nepohlavní struktura, uvnitř které vznikají výtrusy.
sporokarp
Jednoduchá oblaněná plodnička (např. u hlenek).
spory
Rozmnožovací tělíska hub, nazývaná také výtrusy.
stélka (thallus)
Tělo (např. hub, lišejníků nebo řas), které není rozlišeno na pravé listy, stonky ani kořeny, často nemá ani diferncovaná pletiva.
sterigmata
Stopečky na vrcholu bazidií nesoucí výtrusy.
sterilní pletivo
Část hymenoforu, která není pokrytá výtrusorodou vrstvou - rouškem (např. konce ostnů některých kornatcovitých hub nebo žebra či přehrádky na kloboucích smržů).
stopkovýtrusné houby (bazidiomycety)
Houby, jejichž výtrusy se tvoří na bazidiích.
stroma
Tvrdý kompaktní sterilní útvar (zatvrdlé plodnicové lůžko), v němž se tvoří drobné plodničky (perithecia) některých hub (např. dřevnatka (Xylaria).
subgleba
Neplodné pletivo v bázi některých břichatkovitých hub.
subhymenium
Vrstva pletiva pod hymeniem, ze které vyrůstají bazídie.
substrát
Podklad, na kterém (nebo ve kterém) roste houba. Bývá jím půda, dřevo, listí apod.
synonyma (zkratka syn.)
Latinská jména rodů a druhů, pro které existují starší platně publikovaná jména. Synonyma jsou tedy mladší a z hlediska priority jmen nemají přednost.
nahoru
T
thecium
Výtrusorodá vrstva vřeckovýtrusných hub složená z vřecek s výtrusy a z neplodných vláknitých útvarů (parafýz).
teleomorfa (teleomorfní stádium)
Fáze životního cyklu hub charakterizovaná pohlavním rozmnožováním.
teřich (gleba)
Výtrusorodé pletivo břichatkovitých hub obalené okrovkou (např. u pýchavek, u nichž se v dospělosti rozpadá v prach), nebo pokrývající povrch klobouku (např. v dospělosti u hadovek, u nichž je slizovitá).
tlení
Aerobní proces rozkladu dřeva.
trama lupenů
Pletivo plodnice stopkokvýtrusných hub nesoucí hymenium.
třeň
Část plodnice nesoucí klobouk stopkokvýtrusných hub, někdy i apothecium vřeckovýtrusných hub.
nahoru
V
velum
Obal plodnice stopkovýtrusných hub. Viz také celkový obal a částečný obal.
vnitřní okrovka (endoperidie)
Tenká blanka, obalující teřich (glebu) některých břichatkovitých hub.
vnější okrovka (exoperidie)
Silnější blanka pokrývající vnitřní okrovku a chránící teřich (glebu) břichatkovitých hub.
vřecka
Velká válcovitá, kyjovitá, vejčitá nebo kulovitá buňka, ve které dochází ke splynutí jader a meiozi. Později se v něm tvoří a dozrávají výtrusy vřeckovýtrusných hub (askospory).
vřeckovýtrusné houby (askomycety)
Jejich výtrusy se tvoří ve vřeckách.
výtrusorodá vrstva
Viz hymenium a thecium.
výtrusy
Rozmnožovací tělíska hub
nahoru
X
xerothermní lokalita
Lokalita v teplejších oblastech charakterizovaná nedostatkem půdní vlhkosti a výskytem teplomilných hub a rostlin.
nahoru
Z
závoj
Viz částečný obal.
nahoru
Ž
žebra
Vysoké přehrádky svisle ohraničující jamky na klobuku smržů. Příčně jsou spojované nižšími přehrádkami.
žilnatý hymenofor
Pokrytý nízkými zaoblenými žilkami nebo vráskami, které jsou pokryté hymeniem.

Zdroje informací:
  • Velký atlas hub - Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier
  • Wikipedie
  • Encyklopedie hub a lišejníků - Vladimír Antonín

Copyright © 2008 - 2018 Zdenka Kryspínová. Používání fotografií či textů bez svolení autora není dovoleno.